21. 12. 2020 DEJ O SOBĚ VĚDĚT DO HLOUBKY VESMÍRU, AŤ JSI KDEKOLIV. Osobní dar tvého srdce.

 Začíná nová epocha lidstva. Přichází věk Vodnáře. Naše budoucnost se otevírá.

Na každém našem prozářeném srdci záleží. Jsme přijímačem i vysílačem. Jsme nositeli boží lásky, pojďme ji spolu projevit.

Půjdeme s přáteli na „náš“ kopec, blíž ke hvězdám a k zemi. Budeme v našich srdcích, aby mohla ještě více zazářit. V  tichu své duše spočineme ve vděčnosti a míru. Rozhodli jsme se citlivě prožít výjimečný  den 21.12.2020.

Tak jak už mnohokrát, vložíme do země křišťálový zářič.

Vytváříme jej společně s ostatními. Vděčný dar Zemi s pocitem lásky k Bohu a jeho tvorbě. Ať jste kdekoliv, můžete se k nám přidat 🙂 Pozvání najdete na konci článku.

Vrací se světlo na dlouhé časy. Uteklo 800 let.

Pro hodně z nás je to jako včera. Žijeme teď a žili jste tehdy. Většina z nás.  Ve svých duších si neseme vzpomínky a zážitky té doby.  Zazářila Betlémská hvězda a přišel nový věk. Sestoupilo světlo na Zem a mnoho zlého a krutého skončilo. Jen Bůh ví, co se stane tentokrát. Všichni tušíme, že se opět světlo a láska vrací na Zem, tentokrát v plné síle. Všechno tomu nasvědčuje.

Zítra je  výjimečný den.

Zimní slunovrat  začne vracet slunce blíže k nám a současně na nebi Saturn a Jupiter vytvoří zvláštní úkaz, tak jako tehdy před mnoha staletími. Zazáří Betlémská hvězda.  Světlo začne zesilovat.  Otvírá se nová doba a budoucnost. Každý z nás je součástí té budoucnosti. Jsme přijímačem i vysílačem. Jací jsme, to ze sebe vysíláme. Jsme cítící a vnímavé bytosti. Myslíme rozumem a cítíme srdcem, naší milovanou duší. Většina lidí žije jen v rozumu a zapomněla na srdce. Na svou neviditelnou, přitom mocnou existenci.   Budoucnost je již připravená, tak jako vše na této zemi i v kosmickém prostoru. Jsme součásti božské tvorby a naše životy plynou tak jak mají. Božská tvorba je o lásce, ne o utrpení. Každé naše vědomé spojení se svým srdcem a spočinutí v prostoru sebe sama, rozsvěcuje náš  vnitřní božský  prostor a posílá jej dál.

Tady si uvědom svou roli na Zemi i v Nebi. Klíčem je tvé srdce. Bez toho to bude bolet.

Cesta je stále otevřená.

Nepotřebujeme nic. Jen sami sebe,  svou pozornost obrátit do hrudi, zavřít oči a vnímat prostor míru v sobě. Dělejme to často, vyšlapejme si cestu do sebe. Je to trénink. Ten nejdůležitější 🙂

Co bude dál, máš i ty ve svých rukou. Možná,  že se něčím trápíš a máš pocit, že ti srdce nezáří jak má. Když budeš chtít, brzy se vše urovná. Tvé srdce je stále plné světla. Navždy a navěky. Časem odložíš bolesti kolem něj.

Nezapomeňme, že jsme duchem, že máme duši. Máme srdce , které je plné světla  božského vědomí,  kolem něj máme egoistické hradby a bolavé programy mysli, ale jeho zdroj je neporušený, nezničitelný. Na ten zdroj světla ve svém srdci se napojuj. Dobře tě povede. V osobním životě a současně i v celoplanetárním ději.

Osobní dar tvého srdce.

Budeš-li chtít, přidej se k nám v tento den. Ať jsi kdekoliv.

My budeme s vděčností vkládat křišťálový zářič, o které napíšu jindy. Teď nabízím jednoduchý návod pro vytvoření osobního daru tvého srdce.

Kdykoliv k večeru v tento den nebo i jiný den.

Jsi-li doma, vypni všechnu techniku, hudbu, najdi si místo, kde je ticho a nikdo tě neruší. Nejlépe jdi ven, na kopec, do lesa, mimo město, kdekoliv.

Můžeš-li, rozdělej oheň nebo zapal svíčku. Venku teď fouká, tak v nějaké sklenici.

Ať jsi doma nebo venku, zastav se a chvíli si uvědomuj svůj dech. Zavři oči a představ si, že zavíráš dveře od okolního ruchu a vstupuješ do svého vlastního prostoru. Kde je jen tvůj dech. Vnímej ho. Po chvíli si začni uvědomovat ve své hrudi ticho a klid. Otvíravý pocit. Jako když se něco jemného otevírá.

Pokročilí brzy spočinou v nekonečnosti vědomí a míru. Kdo se to učí, uvědomí si ve své hrudi zářící světlo. Vše je božské. To i to.

Až přijde úplný klid , vezmi křišťál nebo křemen do ruky, přilož si jej k srdci a jemně nahlas nebo v duchu řekni:

“ Vkládám do tebe lásku svého srdce“. 

Chvíli jej podrž a věnuj ho s vděčností Zemi, za její péči a Bohu, který je ve tvém srdci. Vděčnost za život, za zkušenosti, za minulost, přítomnost i budoucnost. Cítíš-li to tak, nabídni Bohu svou lásku a otevři své srdce jemu.

Křišťál vlož do země nebo ke kořenům stromů nebo pokud nemůžeš z domu, uložíš jej na pro tebe speciální místo kamkoliv doma. Později ho můžeš uložit v přírodě. Do země, ke květinám, do vody….občas na to místo přijď a prožij si v sobě znovu podobné zduchovnění a napojení. Bude to tvé místo, které tě bude provázet životem a posilovat tě. My  máme takovým míst více. Dělají nám radost a dávají pocit, že jsme součástí nekonečného celku, že jsme stále láskou spojeni se zemí, s hvězdým nebem nad hlavou, s kosmickým prostorem a cítíme náruč Boha.

Tvořme a hrajme si. Každý si to prožije po svém, tak jak potřebuje.  🙂

 

Nedávno jsme s přáteli, vkládali v lese, křišťál do kořenů starého stromu. Krásný, hluboký okamžik, jenom pomyslíme, už se srdce otvírají 🙂

 

Mějte se krásně 🙂

Alena