ZÁZRAKY: Slzy statečného muže

Říká se, že jsme všichni propojeni. Že se navzájem neviditelně ovlivňujeme. V dobrém i ve zlém.

Ano, je to tak. Povyprávím vám příběh jednoho muže. Muže středního věku, věřícího, ženatého, s jedním dítětem. Na první pohled dobrý chlap.

Byl už  v psychologické poradně, na terapiích a říká mi:

„ Jsem nešťastný ze své ženy. Už nevím jak s ní mám dál žít. Je protivná, chová se ke mně opravdu zle. Jen jí něco řeknu, hned mě napadá, osočuje za všechno. Je často nepříjemná na naše dítě. Je často negativní. Radím jí, aby někam zašla, třeba k psychologovi nebo k vám. Ale nechce o tom ani slyšet. Nesnáší to moje duchovno. Všichni mi radí, že mám od ní odejít. Asi by se mi ulevilo, ale nechci opustit dítě a nechci to jenom tak vzdát. Mám možnost mít vztah nový. Je tady žena, která mě moc chce. Nic prozatím mezi námi není, ale může být. Ale to asi vůbec nechci. Nevím co mám dělat. Chci žít se svou ženou. Ale je to těžké.“

Chvíli jsme si povídali a muž dostal pro sebe odpovědi:

„ Chcete v klidu se svou ženou žít, ale úplně jste ji nepřijal. Často o ní s druhými lidmi mluvíte a pořád ji kritizujete. Myslíte to dobře, nechcete jí ublížit, avšak chcete tak urputně najít řešení pro váš život, že si neuvědomujete, že když o ní s druhými mluvíte, vždycky ji odsoudíte a stavíte se k ní tak, ŽE JE ŠPATNÁ.

Vaše žena špatná není. Je náročná, to ano. Ona vás také většinou nechce přijmout. Máte to tedy oba dva stejné. Ona nepřijímá vás a vy nepřijímáte ji. Proto se ve vašem životě objevila i nabídka jiné ženy.

Sám si uvědomujete, že ji máte rád, dokonce po ní pořád toužíte. Líbí se vám. Jen vás odpuzuje její chování.

Partnerství je vždycky O SVÉ OSOBNÍ ZMĚNĚ.

Partner nám vždy ukazuje CO JEŠTĚ NEZVLÁDÁME MY SAMI. A v tom je smysl a krása partnerství a manželství. A není náhodné, že prožíváte právě tohle.

Byla by veliká škoda, aby jste to vzdal. Dejte ještě šanci sobě i své ženě. Nechtějte měnit ji, ale sebe. Začněte léčit své ego a uvidíte změny. Uvidíte opravdu zázraky.

Prvním krokem, který potřebujete udělat, je hluboce uvěřit, že tato žena je pro vás ta nejlepší. I přesto, že je nepříjemná. Když o ní přestanete s lidmi mluvit, posuzovat ji, už je velká naděje, že se stav začne lepšit. Podvědomě už nebudete vůči ní tvořit negaci.

Muž byl velmi rozumný. Zamyslel se, našel v tom smysl a začal se měnit. Přestal některé věci dělat. Cítil jistou úlevu i doma.

A přišel na další návštěvu. Už byl klidnější a sám překvapen, že zafungovalo to, ŽE SE ZMĚNIL ON SÁM. Jeho žena je více vstřícnější. Ale ještě to není ono.

Ještě potřeboval udělat jeden důležitý krok.

Bylo mu řečeno, že se ještě neztotožnil s rolí manžela a to jeho ženu podvědomě velmi svazuje. Nedělá jí to dobře. Svatbu měli na úřadě a ne v kostele, tak jak po něm vyžadovali jeho rodiče, věřící katolíci. Tehdy mu žena řekla, že se klidně v kostele vdá, že je jí to jedno.  A muž, aby se zavděčil ženě, svatbu v kostele nechtěl taky. Do kostela už dávno nechodil a ani teď už ne, i když stále věří. Ale pořád, aniž by si to uvědomoval, byl pod vlivem tradice rodiny. U něho se to projevovalo tak, že podvědomě lpěl na image věřícího. To se lidem děje často. Je v tom velká nesvoboda.

„To je všechno v pořádku. Mohl jste to tak udělat. Nezáleží kde obřad máme.“

Muže zarazila informace, že sám sebe nepřijal jako manžela své ženy. A uvědomil si, že je to pravda. Že občas na to myslí, že zklamal rodiče. A překvapilo ho, že to až tak ovlivňuje negativně jeho ženu.

„Nebuďte z toho smutný, chcete-li, můžete to teď změnit a napravit.“

Muž velmi chtěl. Uvědomil si, že je to důležitá věc. Zavřeli jsme spolu oči, odevzdali jsme celý proces nekonečnosti vesmíru, Bohu. Oba dva jsme cítili posvátnost toho okamžiku. Nechal se vést do uvědomělé změny. Nahlas odevzdaně přijímal ženu. Sklonil hlavu a začal tiše plakat. Slzy mu tekly po tváři a on ji hluboce přijímal jako svou manželku a partnerku. Trvalo to pár minut. A přišel zázrak.

Jeho ženě se v tom okamžiku uvolnilo srdeční centrum a odešla tíha, která ji brzdila duchovně zrát a nedovolila ji, aby si uvědomila, že ona sama je zdrojem lásky. A tak se stalo.

Muž už nechce od své ženy utíkat, už ji ani nechce moc měnit, i když přiznává, že občas mu to ujede. Ale často si uvědomuje, že i on byl a je egoistický. A začal léčit své ego. A další dobré změny opět přišly. Žena pořád nechce měnit sebe a přesto se mění. Je laskavější a vstřícnější. Pomáhá ji v tom změna jejího muže. Muž tím zaštiťuje budoucnost své rodiny. On už ví co je dobré dělat, co přináší klid a naopak, co rozdmychává konflikt. A přijde čas, naděje, že tato žena bude měnit uvědoměle i sebe. A bude to chtít.

A to je zázrak ! 🙂

Muž, který už ví. Který statečně vyplakal bolest a začal měnit svůj život. Pomáhá změnit život své ženě a samozřejmě i svému dítěti. Statečný muž. A takových mužů je hodně !  Jsou skvělí. 🙂

Alena A.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA