Šedá tvář

Šedá tvář

Je sobota ráno. Náměstí v Lipníku.

Sedíme s Pavlem v autě a čekáme na Lenku, která nám otevře místnost pro náš kurz. Parkujeme přímo u obchodu s masem a uzeninami. Teď jsem ho spatřila. Drobný muž, asi padesátiletý jde pomalým krokem s igelitkou do masny. Má hezkou tvář. Ušlechtilé rysy s jemným podlouhlým nosem. Proběhl ve mně soucit. Máš tak smutné oči, příteli. Šedou tvář a nic z tebe nevyzařuje. Nic. Jen nejistota, smutek a zaprášenost. Nejistě vstupuješ do obchodu a za chvíli vycházíš s igelitkou párků a přesoleného salámu. Nedá mi to, dívám se na tebe. Brzy  zapomínám, mám sobotní přednášky.

Teď je neděle.

Pavel lyžuje na Karlově v Jeseníkách a já sama putuju kolem naší řeky a lesem. Vybavuješ se mi opět. Muž z Lipníku. Zapomněl jsi, že život je dobrý a že tvůj obličej může zářit. Zapomněl jsi na svou sílu, odvahu a radost ze života. Pomoz svému tělu, zkus zapomenout na párky a udělej si pořádný tvaroh s pórkem, mrkví a žitných chlebem. Uvař si fazolový guláš, tak vydatný a posilující. Není to drahé. Napumpuj do sebe živiny, které v masně nenajdeš. Začni uzdravovat svou smutnou duši.

Jestli ti někdo ublížil, nech to být.

Vezmi třeba batoh, kus dobrého chleba a běž do lesa, k řece. Rozdělej si oheň. Potřebuješ dýchat a osvěžit se.  Jestli jsi osamocený a nikoho nemáš, osvoj si třeba z útulku psa. Malého, abys ho uživil. Bude to tvůj první přítel a průvodce životem. Neboj se usmát se na druhého člověka, možná, že brzy najdeš přátele. Tak to mezi psíčkaři bývá. Nebo jen tak, někomu nezištně pomoz. Zajdi mezi lidi. Možná se budeš časem divit, že dostáváš dary. Jenom neseď doma, nesmutni nad párky. Nebo nad pivem v hospodě. 🙂

Kdybys viděl to co já.

Nádhernou řeku Moravici, ozářenou sluncem. Průhledná voda až na dno, čisté břehy plné trávy a kousek sněhu. Modrá obloha a svěží vzduch. Moc ti přeji, příteli, abys nebyl šedý, nejistý a smutný. Abys brzy v životě měl jiskru v očích a aby tvá duše zářila. Bože, jestli můžeš, prosím pomoz mu. Děkuji 🙂

Alena A.