3. inspirace pro duši: KDYŽ HLAVA MLČÍ

Kousek od našeho domu, začali bydlet na zahradě tři pštrosi.

Hned jak jsem je uviděla, moje srdce se zaradovalo, ale moje hlava řekla: „Ti jsou ale škaredí, takoví chudáčči špinaví.“ A šla jsem dál.

 

Včera jsem šla kolem zase. Tentokrát jsem měla klidnou hlavu, protože jsem byla v srdci.

Postavila jsem se k plotu a ten nejošklivější, nejšpinavější  pštros se ke mně začal přibližovat. Čím blíže byl, tím více jsem viděla, jak krásný a čistý je. Peří barvy prachu a bahna, na hlavě jemné chmýří a kouzelné oči. Z očí do očí jsme na sebe hleděli. Nebylo tam nic. Žádná slova, žádné hodnocení. Hlava mlčela a srdce si uvědomovalo krásu. Radost a blízkost.

 

Moje hlava často vyhrála nad mým srdcem. Vymýšlela kritiky a soudy, jen aby srdce nevidělo a necítilo krásu a blízkost s ostatními. Svou hlavu mám ráda, ale už ji to moc nedovolím. Budu raději v srdci. Co kdybych zase přehlédla krásu.  

A kdo je tady lepší? No přece pštros 🙂 Ten mě bere takovou jaká jsem.

 

Mějte se krásně 🙂

Alena

Alena Andrýsková
Člověk je moudrá a silná bytost. Mnoho lidí na to zapomnělo. Mým posláním je pomáhat si vzpomenout. Můj příběh si přečtěte O Aleně si přečtěte zde >>
Komentáře