6.2. 2017
U nás na severu. Je konec roku 2016. Tak jsem si dnes pročítala facebook, koukala na krásné přátele a různé zprávičky…. 🙂 Rok se chýlí ke konci, řekla jsem si, musím už taky konečně něco napsat a potěšit vás. A tak vám mílí píšu „od nás ze severu“. Vůbec jsme se tady neulívali. Opečovávali jsme své zahrádky, láskyplně jsme...
6.2. 2017
Je 5 hodin ráno. Ležím v posteli, v tichu a uvědomuji si své klidné srdce. Pavel je dole v obýváku a taky je tam klid. Prolétla mi myšlenka, malá vzpomínka na mého tátu a tátu Pavla. Oba dva umřeli v loni. Ležím a najednou to cítím. Hřejivou lásku. Beze slov, představ. Uvědomuji si, že je to láska mého otce a láska mého tchána. Naši tátové....
6.2. 2017
Šedá tvář Je sobota ráno. Náměstí v Lipníku. Sedíme s Pavlem v autě a čekáme na Lenku, která nám otevře místnost pro náš kurz. Parkujeme přímo u obchodu s masem a uzeninami. Teď jsem ho spatřila. Drobný muž, asi padesátiletý jde pomalým krokem s igelitkou do masny. Má hezkou tvář. Ušlechtilé rysy s jemným podlouhlým nosem. Proběhl ve mně soucit. Máš tak smutné oči, příteli. Šedou...
6.2. 2017
LIDSKÝ ŽIVOT. Fenomén jménem člověk. Na čem, na kom závisí náš osud. Je tolik teorií a dogmat. Mám velkou úctu k lidskému životu, ke člověku. Pamatuji si, že jsem se na tento život velmi těšila. Chtěla jsem se narodit a byla jsem šťastné miminko. Moje máma vzpomíná, že jsem na Čeladné v Beskydech spávala v kočárku pod velikou lípou a když jsem nespala, dívala...