2. DOBRÁ ZPRÁVA: Co myslíte? Jde obnovit lásku?

Zítra je 1. květen, tradice lásky v naší zemi i jinde ve světě.

 

 

Je neděle odpoledne, odpočívám na sluníčku a vzpomínám na vás. Na vás všechny, kteří jste mi během posledních 14 dní ukázali opět a zase SÍLU LIDSKÉ LÁSKY a sílu lidského NEODSUZOVANÍ A PŘIJETÍ.

Ukázali jste mi, že LÁSKU JDE OBNOVIT. Už nemohu pochybovat, je to tak.

A čím se to může stát?

 

ZMĚNOU MYŠLENEK. Jenom tím ? Představte si, že jo.

 

I o tomhle může být zítřek, 1. máj 🙂  Co myslíte?

 

Uvedu dva příběhy  z naší poradny.

 

První příběh:

Pětiletý chlapec, nešťastná a vyčerpaná maminka.

Brzy po jeho narození se jí rozpadl vztah s manželem a začalo dramatické období plné zlostí.

Chlapeček od narození nemluví, pořádně se ani nevykaká. Maminka sedí u mě v pracovně a neví co má dělat, už nemůže dál. Už nemá žádnou trpělivost, ani fyzickou sílu.

Nemohu popsat všechno co musela pochopit, ale to nejdůležitější co potřebovala udělat, je přestat plakat v noci do polštáře a rozhodnout se napořád, že JEJÍ SYN NENÍ ŠPATNÝ, JE PŘESNĚ TAKOVÝ JAKÝ POTŘEBUJE BÝT V TOMTO ŽIVOTĚ. A CO VÍC: JE PŘESNĚ TAKOVÝ JAKÝ POTŘEBUJE ONA,  ABY POCHOPILA A ZMĚNILA SE.

 

A je to velmi šikovná žena, brzy pochopila a udělala to.

Během dvou sezení přijala nový způsob zacházení se synem a se sebou. Na druhý den chlapeček začal normálně kakat ( bez klystýru, který dříve často dostával) a za několik dní poprvé řekl: „Chci maminku“.

Tato žena, změnila úhel svého pohledu, svých myšlenek, přestala odsuzovat a přijala vše tak jak je.  PŘIJALA SVÉHO SYNA BEZPODMÍNEČNOU LÁSKOU.

Znovu se zamilovala do svého dítěte.

Je to zázrak? Je a není.

Je to skutečnost a je to naše duchovní schopnost.

 

Druhý příběh:

Asi čtyřicetiletý syn, protivný a vztahovačný a velmi trápí své rodiče. Stále vyčítá, že mu všichni ubližují a žije nešťastný život.

Jeho maminka i tatínek se tím velmi trápí. Mluví o svém synovi, že se špatně chová, že se s ním vůbec nedá rozumě mluvit, že je pořád osočuje a napadá. Jsou smutní, že mají takového syna. Neví co mají dělat. Jestli nebrat synovi telefon nebo se od něj úplně oddělit?

A oni udělali tohle. Oba dva se rozhodli přijmout, že JEJICH SYN NENÍ ŠPATNÝ, JE PŘESNĚ TAKOVÝ JAKÝ POTŘEBUJE BÝT V TOMTO ŽIVOTĚ. A CO VÍC: JE PŘESNĚ TAKOVÝ JAKÝ POTŘEBUJÍ ONI ABY BYL , ABY POCHOPILI A ZMĚNILI SE.

 

Oba rodiče pozorně poslouchali co mají změnit, jaké názory a postoje. A také si uvědomili, že jim jejich syn ukazuje je samé, to co žijí oni sami. To co  ještě nemají zvládnuté.

 

A bylo pro ně těžké přijmout svého syna takového jaký je teď. A tak jsem se zeptala: „ Pamatujete si na něj, když byl maličký, když se vám narodil?“

Oba dva zavřeli oči a šli do vzpomínek na jeho rané dětství a oba dva začali plakat, protože si uvědomili, jaký jejich syn byl. „Váš syn je pořád tím malým chlapečkem, to jaký byl, je pořád jeho součást, je to pořád v něm. V této době jen ubližuje jeho myšlení. A vychovali jste ho vy, ve vaší rodině se formoval do dnešní podoby. Myslíte, že by jste ho teď mohli přijmout?“

 

A oba dva přijali. Poprosili za odpuštění svého syna, který v tu chvíli byl daleko za mořem a také odpustili jemu.

 

A stal se další zázrak. Ve chvíli, když přijal syna tatínek, uvolnila se synovi oblast v hlavě a vrátila se mu zpět schopnost VNÍMAT SVOU VLASTNÍ DUCHOVNOST.

Když přijala syna maminka, otevřela se mu v srdci schopnost být NĚŽNÝ A JEMNÝ.

A na to všechno tento syn bude moci už teď navazovat. Je to  dobrý začátek cesty těchto rodičů i jejich dospělého dítěte. Jak se to mohlo stát?

Odložili odsuzování svého dítěte, kterého beztak vychovali sami, přijali všechno, že to TAK MÁ BÝT, nalezli v tom smysl a opět SE ZAMILOVALI DO VLASTNÍHO DÍTĚTE.

 

A to je síla lásky. LÁSKA NEMÁ ODPOR K NIKOMU.

 

Co kdybychom si zítra vzpomněli KOHO ODSUZUJEME A NEPŘIJÍMÁME .

A co kdybychom odložili zítra všechny předsudky, naše názory na toho člověka  a přijali ho jen tak, jako někoho, kdo má právo na svůj život a na své povahové vlastnosti.

A dokonce připustili, že jsme to MY, KDO SE MÁ ZMĚNIT.

Co kdybychom nechali spát své ego – myšlenky, které nás nutí do lítosti a pocitů křivd, aby nám nic nepřekáželo ZAMILOVAT SE DO  ČLOVĚKA, LÁSKOU BEZ VÝHRAD A PODMÍNEK.

To by potom byl naplněný smysl zítřka , co vy na to? 🙂

Já do toho jdu !!! 🙂 🙂 🙂