NEJSME BEZMOCNÍ. Nemusíme jenom sedět a bát se. Nechejte se prozářit rostlinami. Vaše duše vám ukáže směr.

O tom, jak si posiluji imunitu. Jak příroda vyléčila chřipku. Chemie vše nevyřeší. Naše duše a těla s přírodou stále spolupracují.

My lidé, jsme pokazili co se dalo. Přesto, je pro nás Země pořád místem bezpečí. Je v ní stále plná náruč léčivé síly.

Když budete často v přírodě v napojení, uvědomíte si to. Budete mnohokrát zaliti silou přírody a ona vám dá pociťovat přítomnost síly Boha v každém jejím elementu. Bývají to hluboké zásahy, fascinace krásou beze slov a stavy velkého naplnění, kdy máte pocit nesmírného blaha.  Nedá se to popsat slovy. Nedávno, mi řekl jeden vědomý muž, že je to jako cítit zamilovanost, i když vedle vás nikdo není.

Tohle doma v obýváku nebo na pivu neprožijeme 🙂

Žádné rituály, žádné chtění, žádná slova. Mysl bývá tichá.

Jsou to asi dva roky. Šla jsem hlubokým, tmavým  lesem. Pavel v tichosti sbíral odpadky. To on dělá rád 🙂 Vnímala jsem krásu kolem. Stromy a vysoké skály.  A kdesi z hloubi nitra přišly odpovědi, aniž bych se ptala: „ Neboj se o mě, jsem silná, netrpím. To jenom lidé trpí, když ztrácejí to, na čem jsou závislí. A lidé jsou na mě závislí. Závislost produkuje vždy hněv a zlobu. Chtějí, abych byla pořád stejná, abych pořád stejně vypadala a voněla. A existuje tolik mých vůní, které jste ještě nepoznali. Tolik rostlin, které čekají. Jednou je poznáte. Mě nemůžete zničit, regenerace je silná. Já jsem silná. Umím se očistit, to vás někdy děsí. Povodně a zemětřesení. Všechno je smysluplný vývoj.  Kvůli mně jsou schopni lidé nenávidět a trápit se tak silně. A je to jen další cesta, po které dojdou k bodu, kdy se nebudou mít čeho chytit, budou vnímat pouze zmar a teprve potom budou hledat klid a ten naleznou pouze v sobě, v božské úrovni sebe sama. Tehdy přestanou nenávidět a zlobit se. Tak i to, že teď něco z mého povrchu odchází, je pro lidi zkušeností NEBÝT NA NIČEM ZÁVISLÝ“.      

A nemusí to tak být. Nemusíme zažívat zmar.

Záleží na tom, co si vybereme. Jestli plakat a zlobit se nad pokáceným stromem nebo vnímat krásu stromu, který je živý v naší blízkosti. Svým klidem, tedy duchovní zralostí budeme prospěšní pro všechny. Ty živé i ty pokácené.

Protože vibrace, které produkujeme my sami ze sebe, nezůstávají v nás. Vytvářejí prostor kolem nás. A tak se můžeme stát léčiteli přírody.

Nemusíme se zlobit a plakat. Nevytvářejme zmar. Těšme se z přírody, kterou máme kolem sebe před svýma očima. Ne někde tisíce kilometrů dál. Tam ji mají na starost jiní. Přenechejte to životu, plynutí. Chraňme přírodu, tam kde dosáhneme. Milujme rostliny a přestaňme se zlobit na ty, kteří to ještě neumí.

A ve vašem světě budou stromy a kytky zářit.

A to doslova. Uklidíte odpadky a  bude vám to jedno.  Když se nebudete zlobit, vaše klidná přítomnost bude největším lékem pro tento svět.

Protože ze sebe vyzařujete klid, přijetí a pochopení. A to je láska.

Vaše duše stále spolupracuje s tělem a přírodou. Země nás  uzdravuje.

Každá bylina, plevel i stromy, všechno stvořené  má  své vyzařování. Z každé rostliny vyzařuje boží síla. A ta je léčivá.  Každý člověk to vyzařování potřebuje. Je uzdravující.

Před pár lety, právě byl začátek podzimu, mně vůbec nebylo dobře. Bolela mě ukrutně hlava i tělo  a měla jsem teplotu.   Kroutila jsem se doma a tiše trpěla. Udělala jsem si terapii na uvolnění duchovní příčiny a bolest jsem odevzdala  božskému vědomí.  Prášek od bolesti nezabral. Můj muž Pavel dal do auta skládací křesla, deku a čaj  a odvezl mě  do přírody. Jeli jsme  intuitivně a brzy nás zaujalo jedno místo za vesnicemi. Zastavili jsme u lesa, kolem pastviny a louky. Chvíli jsem seděla a odpočívala. A pak… nešlo to jinak 🙂 za chvíli už jsem se procházela v lese.

Prošli jsme kolem rybníka a vraceli se k autu. Vstoupili jsme do březového lesa. Všude samé břízy a červené muchomůrky a slunce. Skoro jako v ruské pohádce. Vždycky se mi břízy líbily. A tak jsem si užívala v klidu lesní pěšinu. Došli jsme k našemu piknik místu a já si uvědomila, že mě nebolí hlava ani tělo. Byla jsem osvěžená a chřipka byla pryč. Ten den mě ještě hlava chvíli zabolela a pak už nic. 

Byla to náhoda? Na náhody nevěřím. Pomohlo mi vyzařování bříz.

Od té doby za nimi ráda chodím. Jenom se tak projít. Pro mě jsou lékem. Jejich vyzařování dělají mému organismu dobře.

Bříza je velmi léčivá. Detoxikuje tělo a posiluje imunitu. Snižuje horečku, posiluje ledviny, močové cesty, játra, žlučník, tlumí revmatismus, dnu, stimuluje játra a slinivku. Obsahuje hodně vitamínu C a umí šetrně  čistit tělo a záněty a další zázraky. Tehdy jsem to nevěděla.

Za kopcem, kousek od našeho domu roste veliká, silná bříza. Chodívám ji pozdravit a pobýt s ní pár chvil.  V každém ročním období. Včera jsem u ní byla a učesala její krásné vlasy 🙂 S Pavlem jsme posbírali do košíků její čerstvé lístky. Už je sušíme na zimu.

A taky si posilujeme imunitu březovým koktejlem. V tomhle je kopřiva a lístky břízy. Nejlepší drink co známe 🙂    

Nerozčilujte se a  neplačte nad dnešní situací a začněte o sebe pečovat.

Obujte si tenisky, vezměte si svačinu a košík a běžte do lesa. Třeba se jen tak v tichu procházejte nebo si posbírejte mladou kopřivu, lístky břízy, pampelišku, jahodník a další zázraky. Rozmixujte a vypijte 🙂 Obsahují mnoho vitamínů a prvků, které nutně potřebujete.

Léčí vás, když kolem nich jdete, když na ně saháte a taky, když je sníte. Jíte tělo rostlinky i její vibrace. Takže vlastně jíte to božské. A božské je léčivé. To už přece víme 🙂

 Posílíte si svou imunitu, kterou teď nutně my všichni  i celé lidstvo potřebujeme.

Zklidněte se a nemluvte, abyste mohli poznat, které stromy dělají dobře vám.

Když budete v tichu a v přítomnosti, brzy to pocítíte. Můžete o to požádat. Svou milovanou Duši, Boha, každý tak jak cítí.

Chcete vědět, jak být v přírodě “ napojeni“ ?

Přeji vám hodně krásných okamžiků a hodně lásky 🙂

Alena

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů